zkoumá tu část prožívání, chování a jednání člověka vznikající v důsledku podnětů sociálního prostředí
a. jak se jedinec utváří a jakou činnost vykonává vlivem společnosti a společenských vztahů
b. jak si jedinec utváří vztahy s ostatními jedinci, jaký je jejich charakter, jak se realizují a jak se ve vzájemné interakci chovají
c. jak se mění psychické procesy a vlastnosti jedince pod vlivem sociálních vztahů a společenského života
d. jak jedinec svým chováním a jednáním působí na ostatní jedince s kterými vstupuje do vzájemné interakce
začleňování jedince ve společnosti
nezáměrná (vzor, učení podmiňováním), záměrná (škol.vyučování)
rozvinutí druhových vlastností člověka, rozvinutí znaků jeho konkrétní přináležitosti /národní, státní, církevní/, Získává sebeuvědomování, zdravé sebevědomí, sebepoznání, uspokojuje biologické potřeby na kulturní úrovni, Rozvíjí se vyšší city, volní a charakterové vlastnosti, Získává sebevzdělání, sebeovládání, sebedisciplinu, Získává vědomosti,dovednosti, návyky, schopnost komunikace (verb. i neverb.), Poznává zákonitosti vývoje člověka,přírody, Získává schopnost přijímat, ale i odmítat předměty, osoby, jevy
Primární, sekundární
Probíhá od raného dětství, jedinec si osvojuje základní kulturní návyky. Hlavní roli hraje rodina a nejbližší okolí
V průběhu života si osvojujeme normy a hodnoty dané společnosti
schopnost rozumět druhým lidem a úspěšně na ně působit.
Osvojování komplexních způsobu chování a jednání v určité sociální situaci
formování dětské osobnosti
napodobování, identifikace, přebírání úloh, citová nákaza, sugesce, autosugesce
pochopení citů, motivů a postojů těch, s nimiž jsme v sociální interakci, ,podívat se na věc očima druhého
jedna vlastnost zastíní ostatní
přehlížení vlastností
má-li někdo vlastnost X, musí mít také vlastnost Y
tendence posuzovat druhého dle sebe
přisuzování vlastností skupiny v níž žije, pozorovanému člověku
je proces, jehož hlavním cílem je zařazení jedince do sociální skupiny i do širšího sociálního prostředí.
společenství 2 až 3 a více lidí, mezi nimiž existuje pocit sounáležitosti
Rodinou
vzájemná percepce, interakce, organizace skupiny, motivace a cíl
např. zaměstnání
např. parta přátel
autokratický – o všem rozhoduje vůdčí osobnost (příkazy, zákazy); může způsobovat napětí a tím nižší výkonnost liberalistický – naprostá neshoda ve skupině; každý si dělá co chce demokratický – je ideální, ale nejtěžší; diskuse, připomínky a názory – konsensus; výkonnost je vyšší
místo člověka ve skupině, jedná se o celkovou charakteristiku každého člena skupiny. Je vymezena všemi složkami jeho působení ve skupině, odvíjí se od jeho osobních schopností, dovedností a vlastností.
vůdce, expert, řadový člen, outsider, hvězda, protivník, obětní beránek
postavení člověka ve společnosti
očekávaný způsob chování, který se váže k určitému sociálnímu statusu a vztahu jedince k ostatním lidem (např. lékař, ředitel, matka, otec, dcera, syn atd.)
Konflikt je střetnutí vyvolané neslučitelnými cíli. Konflikty souvisí s procesem volby, v jakém směru jednat – s rozhodováním se.
nekompatibilní osobnostní charakteristiky, zájmy, potřeby a hodnoty, soutěžení o omezení zdroje (materiálno, finance, atd.), dysfunkční komunikace, nejasná pravidla, standardy, politika, extrémní časový tlak, nesplněné očekávání, neřešené a potlačované konflikty
Základní jednotka společnosti. Rodina je místem, kde probíhá socializace.
ekonomická, výchovná, socializační, citová, estetická
Pocit bezpečí, ale nedostatek kontaktu s okolím, v době krize → bez podpory okolí
Výhodou společenské kontakty, společenská konfrontace (různorodost názorů), lepší adaptabilita na změny
rodina, která splňuje všechny funkce.
je částečně narušena jedna z jejích funkcí, ale vývoj dítěte není narušen, jedná se např. o rodinu, kde jsou oba rodiče nezaměstnaní.
neplní některou ze svých funkcí, vývoj dítěte je ohrožen, rodina není bez pomoci schopna problém zvládnout, např. rodina alkoholiků aj.
rodina zcela nefunkční, vývoj a zdraví dítěte ohroženo, nutno zasáhnout – odbory sociální péče
porušování sociálních norem.
Vnější projev psychiky, je měřitelný, viditelný
Vnitřní život člověka
nepřizpůsobivé a nepřiměřené chování bez prvků výrazné agrese – kázeňské přestupky proti školnímu řádu, neposlušnost, vzdorovitost, negativismus, lži
Je v rozporu se společenskou morálkou, ale nemá ráz trestné činnosti (útěky, toulky, záškoláctví, demonstrativní sebepoškozování, alkoholismus, tabakismus, jiné druhy závislostí)
Protispolečenské chování je zaměřeno nejen proti společenské morálce, ale také proti zákonům dané společnosti, poškozuje společnost i jedince, ohrožuje i lidský život, např. krádeže, loupeže, vandalství, sexuální delikty, zabití, vraždy, terorismus, organizovaný zločin
Je to jakékoliv nenáhodné jednání rodičů, nebo jiných osob, které je v dané společnosti odmítané a nepřijatelné, jež poškozuje tělesný, duševní i společenský stav a vývoj dítěte, popř. způsobuje jeho smrt.
fyzické a psychické týrání, sexuální zneužívání – kontaktní, bezkontaktní, komerční a zanedbávání dítěte
zahrnuje veškeré akty násilí vůči dítěti, při kterých dochází k jeho tělesnému zranění, trvalému postižení nebo dokonce k jeho usmrcení, např. hematomy, spáleniny, otoky, …
zahrnuje nadávky, nelichotivé přezdívky, slovní útoky na sebevědomí, kritizování, ponižování
svěření dítěte do péče jiné osoby, pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, poručenství, pokud poručník o dítě osobně pečuje, osvojení
(Elder Abuse and Neglect) je anglický termín pro týrání, zanedbávání a zneužívání seniorů.
předávání informací okolnímu světu, nespočívá jen v pouhém přenosu informací, ale předpokládá porozumění. Lze ji považovat za dílčí případ interakce.
komunikace zprostředkovaná slovy, jazykem
Jedná se o osobu, která sděluje. Komunikátorem může být jednotlivec, kolektiv ale i instituce
Zde se jedná o osobu, která přijímá a dešifruje sdělení od komunikátora. 52. Co je komuniké? Je to obsah sdělení, které probíhá mezi komunikátorem a komunikantem. Přenášené sdělení má formu informace, v různé podobě.
existence faktorů, deformujících obsah sdělení, např. hluk
je způsob, jak je obsah předáván, např. písemně, telefonicky
Ústní, písemná
Mimoslovní sdělení
Předávání a přijímání informací dotekem
Výraz obličeje, spojena se sdělením emocí
Mluva rukou, Gesta = posunky, tj. kulturně vázané pohyby
Ilustrační, Sémantická, Akustická, Adaptéry
Komunikace prostřednictvím vzdálenosti
Zabývá se postoji, určitými polohami, částmi těla, či jeho celku
Aspekty řeči, které nejsou vázány přímo na slova, např. rychlost řeči, hlasitost, tónová výška, přízvuk, přestávky, barva hlasu, intonace
